vystavaVýstava Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo, která se uskuteční od 26. listopadu do 10. dubna 2011 ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu, nabídne oltářní plátna z Týnského chrámu a dosud nevystavené dílo. Agenturu Mediafax informovala mluvčí Národní galerie Petra Jungwirthová.

Výstava Karel Škréta (1610 - 1674): Doba a dílo bude dosud vůbec nejrozsáhlejší přehlídkou tohoto umělce, zakladatele barokního malířství v Čechách. Vedle prací samotného Škréty představí také díla jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, ale i vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii. Součástí výstavy budou také obrazy, na které Škréta navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě.

Souhrnné dílo malíře Karla Škréty bylo v Praze naposledy prezentováno v roce 1974.

Výstava nabídne především jedinečný soubor oltářních pláten Karla Škréty, který se dochoval v kostele Panny Marie před Týnem na Starém Městě pražském. Vedle titulního plátna se na výstavě uplatní ještě dvě malby ze soukromých oltářů - Zvěstování Panny Marie a Svatá Rodina.

Dosud nevystaveným dílem je obraz nazvaný Hra o jablko (Děti pojídající jablko a zápasící o ně). Obraz čerpá z tematiky antických bájí a byl dříve považován za dílo Nicolase Poussina. Škrétovi ho připsaly až novodobé výzkumy a jako jeho dílo jej poprvé publikoval v roce 2001 historik umění Jaromír Neumann.

Na výstavě se dokonce objeví malba, jejímž autorem však Škréta není. Obraz Podobizna mladého muže je pozoruhodný tím, že ačkoliv má na zadní straně přípis autora, nejedná se s největší pravděpodobností o jeho dílo. Přípis se na obraz dostal až později.

Dalším zajímavým dílem je jičínský obraz s názvem Zvěstování, jehož autora historici dlouho považovali za neznámého. Tento Škrétův obraz visel v kostele na hudební kruchtě, což bylo umístění druhotné, protože podle odborníků byl zcela jistě součástí oltáře. Zřejmě se jednalo o jeden z již neexistujících oltářů interiéru kostela. Na kruchtě spolu se Zvěstováním visel také další Škrétův obraz zachycující méně známou světici Sekundinu.

V expozici nebude chybět ani monumentální dílo Svatá Cecílie od Vojtěcha Hynaise. To bylo pro účely výstavy sejmuto z pracovny ředitele Národního divadla, kde bylo více než 100 let. Obraz Svatá Cecílie byl vytvořen jako dekorace pro operu českého skladatele Karla Bendla. Třítaktová komická opera, pojmenovaná po malíři Karel Škréta, měla premiéru 11. prosince 1883 v Národním divadle.

Karel Škréta Šotonovský ze Závořic patří k nejvýznamnějším českým barokním malířům. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace, studoval v Sasku a Itálii, později konvertoval ke katolické víře a přes Salcburk se vrátil do Čech. Od roku 1638 žil v Praze, kde je i pohřben v kostele sv. Havla na Starém Městě.

Výstava se uskuteční pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a za podpory Ministerstva kultury České republiky.

zdroj: MEDIAFAX