Když se populárního herce a moderátora Dalibora Gondíka zeptáte na jeho vztah k divadlu, rozzáří se mu oči a je skoro k nezastavení. Mluví dokonce o osudovém poutu.

Chtěl jste vždycky hrát divadlo?

Když pominu dětské sny, kdy jsem toužil být policajtem nebo kosmonautem, tak vždycky. Také jsem moc chtěl být bubeníkem, ale to mi otec zatrhnul, protože v naší rodině tahle profese nemá žádnou tradici. Ovšem divadlo ano. Jsem ze Sokolova a tatínek zde vedl ochotnický soubor. Uváděl samá velká dramata, pamatuju si, že jsem jako malý usnul na Třech sestrách. Odmalička jsem tedy žil divadlem jako celá naše rodina.

Jak se vám dařilo v právě ukončené divadelní sezoně?

Poslední dvě divadelní sezony pro mě byly ve znamení neustálého zkoušení. A jsem velice rád, že třikrát jsem zkoušel v Divadle Kalich, kde jsem se po čtrnácti letech v Divadle ABC usadil. Po dvou muzikálech Touha a Johanka z Arku tu hraju v detektivní komedii Splašené nůžky, což je herecký zážitek neopakovatelného charakteru. To se musí vidět! Tato inscenace je nezvykle postavena na komunikaci jeviště s hledištěm. To jistě přináší spoustu zážitků nejen pro diváky, ale také pro herce. Na každém představení mě – a nejenom mě – rozesmává tolik situací jako v žádné jiné hře na světě. To se opravdu nedá popsat. Ale vzpomínám si na jednu paní v Karlových Varech, která si všechno tak dokonale pamatovala, že nám diváci nevěřili, že není od nás ze souboru a nejezdí s námi jako profesionální „rozesmávačka“. Jak říkám, přijďte se podívat…

Jakou velkou roli máte vysněnou a chtěl byste si ji zahrát?

Hamleta. Nepopírám tento neskromný sen. Je to ale velmi náročná věc a vůbec nevím, jak bych obstál. Filip Blažek hrál u nás Cyrana. Já jsem strašně záviděl, ale zároveň jsem se bál, že bych to nezvládl.

To ale herec nikdy dopředu neví, zda to zvládne nebo ne.

To je fakt. Pro mě je prostě největší autor Shakespeare, absolutní gigant, strop světového dramatu. Dělal jsem naposled scénickou hudbu k mostecké inscenaci Romea a Julie a na zkoušce jsem brečel, jako kdybych to viděl poprvé. A Hamlet je vrchol. To jsem asi ale neskromný.

Často účinkujete i v televizi. Cítíte se v televizi svobodnější než v divadle, nebo naopak?

Já to vnímám stejně. Prostě jsem na place a kamera je divák. V obou případech jste součástí velkého soukolí, i když v televizi víc záleží na tom, jestli se tomu divákovi okamžitě líbíte, nebo ne. Na divadle je ten záběr velmi široký, obecenstvo nechodí jenom na hvězdy. Divadlo má jinou atmosféru, zvláštní napětí, což jakoby v televizi není, protože je to elektronické médium, ale já věřím tomu, že televizní divák se dívá na svou hvězdu proto, že se mu líbí, má pro něj charisma, něco z ní vyzařuje a kdovíco ještě a že bez této vazby by žádná hvězda nevznikla. Prostě musí obrazově zaujmout. Vlastně třeba i negativně. Ale když je člověk bezbarvý, tak to nefunguje. To, co my teď s Adélou prožíváme, je přece strašná náhoda. Kdybychom se v televizi nikomu nelíbili nebo by pořad byl špatný, tak jsme prostě zase vypluli a bylo to.

Jste už delší dobu ženatý. Jaký je váš recept na šťastné manželství?

Vzhledem k počtu rozvodů recept neexistuje, ti dva lidé musí mít štěstí. Každý je jiný a to, co moje žena vidí bílé, já vidím třeba modré. Jediný recept je tolerance, v obou případech ohromná.

Pomáháte v domácnosti?

Jsem nestandardní, velice rád uklízím, luxuju, myju nádobí - do myčky jsem ho ale nikdy nedal. Manželka říká: Nemyj to, já to dám do myčky. Říkám: Než to dáš do myčky, mám to umyté. Rád vařím, teď jsme si pořídili nový široký sporák, devadesáticentimetrový, má pět plotýnek, uprostřed velký hořák na wok. Zrovna včera jsem tam něco dělal, jelo mi všech pět hořáků, byl jsem úplně nadšenej. Pomáhat se tedy snažím. Jen neumím vyprat, nevím, co a jak, to je jediná věc, kterou nezvládám. A taky mi manželka samozřejmě žehlí.

Dalibor Gondík (40)

Narodil se v Sokolově. V roce 1991 dokončil pražskou konzervatoř. Tvoří oblíbenou moderátorskou dvojici se sestrou Adélou (televizní pořady Go-Go Show, Rady ptáka Loskutáka). Sám moderoval např. Test národa nebo taneční Bailando. Dlouhá léta hrál v Divadle ABC, dnes působí především v Divadle Kalich. S manželkou Markétou má syna Theodora.