Novou hrozbou pro kraje je stále větší sucho. Uvědomují si to i na Krajském úřadu Kraje Vysočina.

Problémy s nedostatkem pitné vody nastaly loni v létě kvůli extrémnímu teplu a suchu hlavně u obcí, které nejsou napojeny na vodárenské nádrže, ale jsou odkázány pouze na místní zdroje podzemní vody. Její množství stejně tak jako výskyt vody v přírodě posledních deset let klesá. Z pohledu zemědělců je v souvislosti s dlouhodobým suchem největším strašákem hrozba nedostatku krmiva. „Vysočina je kraj s největším počtem chovaného skotu v České republice a v případě dalšího roku velkého sucha nastanou problémy se zajištěním dostatečného množství objemového krmiva, jako je kukuřice nebo seno, výživové základny skotu. To by byl pro nás asi největší problém. Průběžná vláha je velmi důležitá, například obilí doroste, i když s nižším výnosem, kdežto s objemem trávy je to složité,“ míní Karel Coufal z Krajské agrární komory Kraje Vysočina.

Problematikou hrozby sucha se podle slov hejtmana Jiřího Běhounka vedení kraje zabývá velice odpovědně, ale kompetence a možnosti jsou omezené. „Stejně jako jsme věnovali prostor krizové připravenosti na povodně, rádi bychom se připravili i na opačný extrém – sucho,“ říká hejtman Kraje Vysočina s tím, že se kraj na tuto problematiku do budoucna musí zaměřit intenzivněji. „Rád bych ustanovil odbornou pracovní skupinu, která by tuto záležitost řešila. Mohla by se zabývat celou šíří problematiky, tedy nejen pitnou vodou a nejen úbytkem vody ve vodotečích – vodních tocích,“ uvedl Jiří Běhounek. Vše ale záleží na penězích a kompetencích. A ty má krajský úřad ohledně řešení dopadů sucha minimální.

Konkrétním východiskem jsou podle hejtmana Běhounka například technická opatření v zastavěných územích v podobě vsakovacích jímek pro srážkovou vodu ze zastavěných a zpevněných ploch, opatření k zadržování vody v krajině a jejich podpora – například stavění meandrů, zalesňování, podpora budování vsakovacích polí s napájením z toků. „Do budoucna bychom se neměli vyhýbat ani rozumným projektům přípravy a budování zásobáren vody – významných vodních nádrží – za účelem zadržení povrchové vody v místech, která jsou k tomu maximálně vhodná,“ upozorňuje hejtman.

Důležitá je také krajská podpora obcím při zajištění čisté vody. Z rozpočtu kraje je poskytována prostřednictvím Fondu Vysočiny – grantového programu Čistá voda určeného na zpracování studií a projektových dokumentací – a skrze zásady zastupitelstva kraje na vlastní realizace staveb vodovodů, kanalizací a ČOV. Jde o desítky miliónů korun ročně. V letošním roce se jedná o 55,2 milionu korun určených na podporu vodohospodářské infrastruktury obcí.

V současné době zatím většina obcí na území kraje nemá problém se zásobováním pitnou vodou. Loni v srpnu pocítilo nedostatečné množství a kvalitu vody 53 obcí a 18 místních částí obcí, nejvíce na Pelhřimovsku.