Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vytvořila nevšední a v Česku ojedinělý projekt zvukové galerie. Od letošního léta je v nově zrekonstruovaných sklepních prostorech budovy v Komenského ulici k slyšení nejrůznější zvukové umění.
„Je skvělé, že i tradiční instituce, jako je galerie umění, přichází s novými nápady, reaguje na současné možnosti a přináší lidem radost nejen vizuálními, ale také zvukovými prvky,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Marie Kružíková.
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě nově skýtá prostor pro prezentaci umělců pracujících se zvukem. „Zvukové umění je ze své podstaty interdisciplinární a hybridní umělecká forma a její součástí mohou být zvukové instalace a sochy, zvuková poezie, terénní nahrávky, zvukové mapy, rozhlasové hry a různá audiovizuální díla,“ vysvětlila kurátorka Lenka Dolanová s tím, že vytvořením zvukové galerie IGLOO chtějí v Jihlavě podnítit vznik nových projektů.
Dříve ve sklepních prostorách sídlila sbírka hmatového sochařství a pracovníkům galerie připadalo zajímavé v jistém smyslu navázat a vyhradit prostor v podzemí různým formám ne-vizuálního umění. „Samozřejmě budeme vystavovat i různé přesahy zvuku do oblasti sochařství, audiovizuální díla a podobně,“ doplnila Lenka Dolanová.
První rok je věnován umělcům ze střední a východní Evropy. „Ve dvou až tříměsíčních intervalech představíme terénní nahrávky i místně specifické instalace umělců z Polska, Slovenska, České republiky a Maďarska,“ přiblížila kurátorka. Tématem prvního výstavního roku je podle jejích slov akustická ekologie a proměňující se zvuková krajina evropských měst a vesnic.
Aktuálně se návštěvníci do Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě mohou přijít zaposlouchat do výběru polských terénních nahrávek v režii kurátora Marcina Barskiho a týmu krakovského Soundscape Institutu. Z několika reproduktorů budou až do 4. září znít nahrávky od různých autorů – umělců, nahrávačů života v divočině, tvůrců filmového zvuku i akademiků pracujících se zvukem. Součástí je také živý zvukový přenos. Následně ve čtvrtek 8. září vernisáží zahájí svoji zvukovou instalaci slovenský umělec Jonáš Gruska, jehož hlavním zájmem jsou chaotické rytmy, zkoumání psychoakustických vlastností zvuku a terénní nahrávky.
V Česku zatím existuje jen málo galerií, které se věnují zvukovému umění. Jednou z nich je například Komunikační prostor Školská 28 v Praze. Hlavní město, ale také Brno už hostilo několik zajímavých výstav prezentujících zvukové projekty. Zvuk se tak pomalu stává součástí galerijní scény, podobně jako do galerií v sedmdesátých letech vstoupilo video.