V sobotu 30. dubna 2011 ráno se na začátku Valchovské aleje v Počátkách sešlo čtyřiatřicet dobrovolníků, dětí, skautů, lidí místních i přespolních z celého kraje pod Javořicí. I když se poslední duben spojuje tradičně s pálením čarodějnic, tito lidé nepřišli sbírat dřevo na večerní vatru, ani se nepřipravovali na filipojakubskou noc, či oslavu keltského svátku Beltine.

Tahle parta naopak vyrazila „Cestou starých soukenických mistrů počáteckých“ směrem k pramenu Svaté Ludmily, který je opředen nejednou dávnou legendou, proto se k oslavám tohoto významného dne vlastně také hodil. Tato akce ovšem připomínala spíše svátek, který se slaví o den později, tedy Svátek práce. Akční plán zněl: sběr odpadu, úprava okolí pramene a hlavně oprava statiky altánu, se kterým to už bylo vskutku „nahnuté“.

Skupina se rozdělila na dva oddíly – „technický“ a „pěšáky“. Technici vyrazili bez odkladů k prameni, aby zahájili práci na altánu. Pěšáci, vyzbrojeni igelitovými pytli, začali sbírat všechen odpad kolem cest, který nalezli - ať už na zemi, na větvích stromů, nebo ukrytý částečně pod zemí. Jen kolem kilometrové lesní cesty nasbírali 10 pytlů odpadků! Když dorazili k prameni, technický oddíl byl v plné práci a altán byl k nepoznání- vypadal žalostně: oholen až na kostru a stále velmi nakřivo. Netrvalo dlouho a několik párů silných rukou ho navrátilo do svislé polohy, pevně zapřelo a započaly tesařské práce na zpevnění nosné konstrukce. Pěšáci se mezitím občerstvili - nejen něčím k snědku, ale i zdejší zázračnou vodou a dali se do čištění odtoku pramene. Vybrali šišky, klacky, místy i bláto, a snažili se vyčistit i trubky, které vedou vodu pod cestou. Marně, protože je voda ihned opětovně zanesla. Odpoledne se jejich pracovní úsilí přeměnilo spíše ve hru v potůčku, či v lese. O něco později se notně znavení, mnozí i zmáchaní a špinaví začali trousit zpět domů.

Technická skupina však stále ještě pilně pracovala. Altán už stál pevně na nohou, dokonce i pod nohama měl již zpevněno, ale ještě nebyl zcela oděn v původní palubky. Dokončovací práce zabraly nějaký čas a kdo neměl vrtačku nebo pilu, tak pracoval na úpravě terénu kolem altánu. Bylo třeba odstranit kus pařezu a nálet, odkopat zeminu a okolí zpevnit kameny tak, aby hlína a vlhkost opět neničila konstrukci. Když už měl altán nový kabát, řekl si rovnou i o nový „přeliv“. Takže byl přebroušen a natřen, aby barvy starého i nově dodaného dřeva splynuly. I když už se připozdívalo, technici se nenechali zastavit a ještě opravili kamenné roubení pramene za altánem, které bylo před tím rozšklebené tak, že do vody, která je z pramene odváděna pod zemí trubkou před altán, mohly padat nečistoty. Roubení dostalo nové zpevňující kramle, vysprávky z cementové směsi a konečně byl s mocným „hej-rup“ usazen těžký kamenný kryt pramene. A bylo hotovo…

K večeru začalo pršet a tím tato „čarodějná“ akce skončila. Nejen organizátoři ze sdružení Javořice, ale všichni, kdo přiložili ruku k dílu byli spokojeni a přáli si, aby to vše nějaký čas vydrželo. Ale aby studánka Svaté Ludmily dostála svým zázračným pověstem – zázračně a zcela nepochopitelně zmizelo několik kusů nářadí. Takže vězte, že až se půjdete u Počátek napít ze studánky Svaté Ludmily a uvidíte tam strom „lopatovník“ nebo „rýčovník“ není to jen zdání!