Novoměstská Vysočina aréna se za několik posledních let stala jedním z center světového sportu a patří k nejvytíženějším zařízením svého druhu u nás. Koncem června bude hostit Mistrovství světa horských kol. Velkou měrou se na tom podílel Kraj Vysočina a jeho současné vedení.

Na počátku cesty k víceúčelové Vysočina aréně byla myšlenka biatlonových závodů a případného mistrovství světa v biatlonu. „Tým nadšených, pracovitých a skromně uvažujících osobností mě i ostatní představitele kraje oslovil a svým přístupem nás k uskutečnění této myšlenky získal. Postupně se díky podpoře ministerstva školství, fondům EU i financím kraje podařilo vybudovat areál, který se měří s nejlepšími středisky na celém světě,“ vzpomněl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (nez. za ČSSD), který nechyběl u žádného z důležitých sportovních podniků, jež navštívily už statisíce lidí.

Životaschopnost prokázaly nejen organizační i sportovní úspěchy světových pohárů a světového mistrovství v biatlonu, ale
i všechny ostatní akce, jako je nadcházející Mistrovství světa horských kol 2016, které bude aréna hostit už na konci června.

Unikátní je na tomto areálu to, že může být využíván v zimním i letním období pro velmi rozmanité sportovní aktivity, jak profesionální, tak i amatérské. „Těší mě, že čas ukázal správnost našeho rozhodnutí a obyvatelé Vysočiny vzali arénu za svou. Všichni dotčení aktéři jsou zárukou, že Vysočina aréna naplní všechny své sportovní i společenské ambice,“ podotkl Běhounek.

Svědčí o tom i další letošní podniky – Mistrovství Evropy v canicrossu, bikejöringu a scooteru a zejména Světový pohár v biatlonu v prosinci. „Jsem přesvědčen, že areál bude mít podporu Kraje Vysočina i nadále. Děkuji všem, kdož se jakýmkoliv způsobem podíleli a podílejí na životě Vysočina arény, i všem obyvatelům Vysočiny za podporu sportovců v ní soupeřících. Potvrzuje se, že jasné určení cíle, spojení sil a usilovná práce přináší výsledek,“ dodal Běhounek.

Aréna hostí ročně desítky akcí

Vedení Kraje Vysočina finančně podpořilo řadu akcí, mezi nimi i canicross – běh se psem v tahu. „Z obdobných závodů v zahraničí víme, že o tyto závody je stále větší zájem, a očekáváme účast 600 závodníků a návštěvu kolem tří tisíc lidí, což je značná podpora cestovního ruchu a podnikatelských aktivit v kraji,“ vysvětluje Běhounek. Podle technického správce areálu Karla Klapače ročně Vysočina arénu využívají desetitisíce amatérských sportovců, několik tisícovek profesionálů pak k závodům v zimě a ke sportovním soustředěním během letních měsíců.

Hamza: Bez podpory kraje by to nešlo

Podle prezidenta Českého svazu biatlonu Jiřího Hamzy má Kraj Vysočina pro rozvoj a chod arény zásadní přínos. „Vzniklo to historicky ještě za prvního hejtmana Dohnala, klíčové spojení přišlo s Jiřím Běhounkem. Bralo se to nadstranicky. Celé vedení kraje se v tom angažovalo osobně. Kraj si to vzal za své. Bez těch lidí bychom nedosáhli toho, co jsme dosáhli,“ prohlásil Hamza.

První etapa výstavby nastala v letech 2005–2006. Pak už se schylovalo k největší akci, kterou bylo v roce 2013 Mistrovství světa v biatlonu, na něž aréna znovu kandiduje v roce 2020 nebo 2021. Podpora kraje je podle Hamzy klíčová i při udržení provozu. „Myslím, že málo sportovišť v České republice je takto vytíženo. Je to až na hraně a udržet areál v chodu znamená mnohamilionové náklady na údržbu. Určitě bychom to bez pomoci kraje nezvládli,“ podotkl šéf českého biatlonu. Plán dalšího rozvoje arény v budoucnu závisí i na státu. „Čekáme, jestli vzniknou národní olympijská centra, mezi něž má Vysočina aréna patřit. Chceme obecně zkvalitnit zázemí pro sportovce včetně ubytování,“ upřesnil Hamza. V plánu je lyžařský tunel na letní přípravu pro biatlon a běžecké lyžování a také rychlobruslařská hala. Areál přispívá svou vysokou návštěvností nebo vybudováním okolní infrastruktury k rozvoji celého regionu.

Zdroj: Jihlavský express