První Češka, která porodila své dítě po transplantaci srdce, původně od těhotenství po informacích lékařů chtěla ustoupit. Otěhotněla náhodou, informovala novináře v pátek ošetřující kardioložka pacientky Markéta Hegarová.

Lékaři vysvětlili, že u pacientek s transplantovaným srdcem vždy probíhá konzultace, jestli je těhotenství vzhledem k jejich zdravotnímu stavu možné. Pokud něco podobného lze dovolit, pak čeká ženu zhruba sedmi až osmiměsíční docházení do gynekologické ambulance v IKEM, kde se řeší různá vyšetření a dále se rozhoduje, jestli je těhotenství možné. "V případě této pacientky pak tedy nebylo příliš času," doplnila Hegarová.

Novopečená devětadvacetiletá maminka Petra ze Strakonic ale svého rozhodnutí nakonec nelituje. "Znova bych do toho určitě nešla, už vzhledem ke všem rizikům," řekla i přesto, že těhotenství s dcerou Lucií probíhalo zcela bez komplikací a klidně.

"To, že se to tak povedlo, je jedno velké štěstí a náhoda," dodala rodička.

Těhotenství bylo podle ní komplikované i v tom, že mohlo ohrozit jak plod, tak ji osobně. "Byla to velká zátěž nejen na srdce, ale i například na ledviny," uvedla Petra. Oporou jí byl i manžel Miroslav, který přiznal, že pečlivě sledoval celou dobu "obě své holky".

Petra musela rodit císařským řezem a dokonce 14 dní před termínem porodu. "Světová doporučení v tomto hovoří jasně. Mělo by se rodit zhruba o čtyři až tři týdny dříve, aby nebyla žena vystavena tak velkému zatížení souvisejícím také s objemem plodu," vysvětlil porodník Antonín Pařízek.

Pacientka Petra malou Lucii porodila minulý týden v pátek, po týdnu ji lékaři pustili domů.

Celosvětově rodila po transplantaci srdce zhruba stovka žen. "Těhotenství totiž mění z velké části fyziologii ženy a právě kardiovaskulární systém prochází změnami největšími," řekl Pařízek. Navíc třetí trimestr znamená i pro zdravé srdce a oběhovou soustavu zátěž větší o jednu třetinu až jednu čtvrtinu. I proto lékaři nevolí v těchto případech přirozený porod.

zdroj: MEDIAFAX